CHCETE ŠETŘIT MZDOVÉ NÁKLADY PROSTŘEDNICTVÍM TZV. KURZARBEITU? NENÍ TO JEN TAK

Autor: Mgr. Jitka Červenková, 22. 4. 2020

CHCETE ŠETŘIT MZDOVÉ NÁKLADY PROSTŘEDNICTVÍM TZV. KURZARBEITU? NENÍ TO JEN TAK

Vzhledem k vyhlášení nouzového stavu v důsledku šíření nákazy COVID-19  a s tím spojených omezení se někteří zaměstnavatelé dostali do bezprecedentní situace, která v konečném důsledku pro mnohé může znamenat i existenční problémy.

Jednou z možností, jak zmírnit shora popsané dopady je tzv. částečná nezaměstnanost neboli kurzarbeit. Právním těžištěm je ust. § 209 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění (dále také jako „zákoník práce“). V odst. 1 tohoto paragrafu je ustanoveno, že se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, kdy „zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

Pokud si rozebereme toto ustanovení, pak zaměstnavatel musí být schopen prokázat:

  1. Dočasné omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách – jinými slovy pokles odběru jeho služeb či výrobků oproti stavu předešlému.
  2. Nastalý stav je důvodem, proč není schopen přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby, dle pracovní smlouvy.

V případě, že shora uvedené u zaměstnavatele prokazatelně nastalo, pak je třeba dodržet zákonný postup, aby zavedení částečné nezaměstnanosti zaměstnavatele mohlo způsobit zamýšlené právní účinky. Podle toho rozděluje odst. 2 § 209 zákoníku práce zaměstnavatele na ty, u kterých působí odborová organizace a na ty, u kterých nepůsobí.

V prvním případě je třeba, aby zaměstnavatel uzavřel dohodu s odborovou organizací o částečné nezaměstnanosti. Pokud v této dohodě zaměstnavatel navrhuje snížit zaměstnanci mzdu, nesmí náhrada mzdy činit méně jak 60 % jeho průměrného výdělku. Pokud odborová organizace na dohodu nepřistoupí, nelze tato situace nijak „obejít“ např. individuální dohodou se zaměstnancem.

Ve druhém případě může zaměstnavatel rovnou přistoupit k jednostrannému rozhodnutí o uplatnění částečné nezaměstnanosti, a to v podobě vnitřního předpisu. Obsah vnitřního předpisu zákoník práce výslovně neupravuje, ale obecnou základní úpravu nalezneme v § 305 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tak musí být vnitřní předpis vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy a nesmí být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela neplatný. Zpravidla se vydává na dobu určitou a nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven – pozor, nejdříve může nabýt účinnosti dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen. Zaměstnavatel má pak povinnost seznámit zaměstnance s vydáním vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů (ideálně tak, aby byl schopen prokázat jeho seznámení se s ním). Ohledně snížení mzdy platí stejné „mantinely“ jako v případě předchozím, tj. náhrada mzdy nesmí činit méně jak 60 % průměrného výdělku zaměstnanců.

K částečné eliminaci dopadů krize zavedla vláda ČR program podpory zaměstnanosti nazvaný „Antivirus“

Níže je shrnuto to nejdůležitější, co ministerstvo práce a sociálních věcí k tomuto programu na svém webu uvádí (informace jsou ministerstvem neustále aktualizovány, proto navštivte přímo jejich webové stránky před vyplněním vaší žádosti v programu):

Komu kompenzace bude náležet?

Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19.

Pro nárok na kompenzace bude třeba splnit několik podmínek:

  • Zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce;
  • Zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď;
  • Týká se firem v podnikové sféře, zaměstnanci musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění;
  • Zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést odvody;

Výše kompenzací zaměstnavatelům je odvozena od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč) a závisí na důvodech, pro které museli postavit zaměstnance na překážku v práci. Zaměstnavatelé budou moci požádat Úřad práce o příspěvek ve dvou režimech:

Režim A - druh překážky:

  • v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku;
  • v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu 100 % mzdy;

Režim B - druh překážky:

  • Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 100 % průměrného výdělku;
  • Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 80 % průměrného výdělku;
  • Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného výdělku.[1]

K tomu, abyste mohli zažádat o podporu z programu „Antivirus“ z důvodu částečné nezaměstnanosti je tedy nejprve nutné, abyste si zhodnotili, zda budete schopni prokázat, že u vás stav částečné nezaměstnanosti z důvodu šíření nákazy COVID-19 opravdu nastal a poté jste postupovali zákonným způsobem, aby byly vyvolány zamýšlené účinky. Jak bylo uvedeno shora, zákoník práce neuvádí, co přesně má být obsahem dohody s odborovou organizací či obsahem vnitřního předpisu. My však máme v tomto oboru praxi, proto vám rádi pomůžeme „proplout“ všemi úskalími, které s sebou částečná nezaměstnanost a její uplatnění přináší. Neváhejte se proto na nás obrátit.

[1] https://www.mpsv.cz/antivirus

Sdílej článek:

Doporučené články

5 OSVĚDČENÝCH POSTUPŮ PRO ÚSPĚŠNÉ VLASTNÍKY SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Náš advokát Daniel Macek a advokátní koncipientka Iva Čípová připravili ve spolupráci s  Expats.cz článek s tipy pro vlastníky společností v České republice. Celý článek najdete zde: https://...Více

UMÍSTĚNÍ SÍDLA V BYTĚ: VÝHODA ČI KOMPLIKACE?

Definici sídla, jako takového, v právních předpisech příliš nenalezneme, avšak mnoho předpisů se problematikou sídla zabývá. Zmínky o něm nalezneme například v občanském zákoníku, zákoně o...Více

©2020

Design by RVLT