CHCETE ŠETŘIT MZDOVÉ NÁKLADY PROSTŘEDNICTVÍM TZV. KURZARBEITU? NENÍ TO JEN TAK

Autor: Mgr. Jitka Červenková, 22. 4. 2020

CHCETE ŠETŘIT MZDOVÉ NÁKLADY PROSTŘEDNICTVÍM TZV. KURZARBEITU? NENÍ TO JEN TAK

Vzhledem k vyhlášení nouzového stavu v důsledku šíření nákazy COVID-19  a s tím spojených omezení se někteří zaměstnavatelé dostali do bezprecedentní situace, která v konečném důsledku pro mnohé může znamenat i existenční problémy.

Jednou z možností, jak zmírnit shora popsané dopady je tzv. částečná nezaměstnanost neboli kurzarbeit. Právním těžištěm je ust. § 209 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v aktuálním znění (dále také jako „zákoník práce“). V odst. 1 tohoto paragrafu je ustanoveno, že se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, kdy „zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

Pokud si rozebereme toto ustanovení, pak zaměstnavatel musí být schopen prokázat:

  1. Dočasné omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách – jinými slovy pokles odběru jeho služeb či výrobků oproti stavu předešlému.
  2. Nastalý stav je důvodem, proč není schopen přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby, dle pracovní smlouvy.

V případě, že shora uvedené u zaměstnavatele prokazatelně nastalo, pak je třeba dodržet zákonný postup, aby zavedení částečné nezaměstnanosti zaměstnavatele mohlo způsobit zamýšlené právní účinky. Podle toho rozděluje odst. 2 § 209 zákoníku práce zaměstnavatele na ty, u kterých působí odborová organizace a na ty, u kterých nepůsobí.

V prvním případě je třeba, aby zaměstnavatel uzavřel dohodu s odborovou organizací o částečné nezaměstnanosti. Pokud v této dohodě zaměstnavatel navrhuje snížit zaměstnanci mzdu, nesmí náhrada mzdy činit méně jak 60 % jeho průměrného výdělku. Pokud odborová organizace na dohodu nepřistoupí, nelze tato situace nijak „obejít“ např. individuální dohodou se zaměstnancem.

Ve druhém případě může zaměstnavatel rovnou přistoupit k jednostrannému rozhodnutí o uplatnění částečné nezaměstnanosti, a to v podobě vnitřního předpisu. Obsah vnitřního předpisu zákoník práce výslovně neupravuje, ale obecnou základní úpravu nalezneme v § 305 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení tak musí být vnitřní předpis vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy a nesmí být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela neplatný. Zpravidla se vydává na dobu určitou a nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven – pozor, nejdříve může nabýt účinnosti dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen. Zaměstnavatel má pak povinnost seznámit zaměstnance s vydáním vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů (ideálně tak, aby byl schopen prokázat jeho seznámení se s ním). Ohledně snížení mzdy platí stejné „mantinely“ jako v případě předchozím, tj. náhrada mzdy nesmí činit méně jak 60 % průměrného výdělku zaměstnanců.

K částečné eliminaci dopadů krize zavedla vláda ČR program podpory zaměstnanosti nazvaný „Antivirus“

Níže je shrnuto to nejdůležitější, co ministerstvo práce a sociálních věcí k tomuto programu na svém webu uvádí (informace jsou ministerstvem neustále aktualizovány, proto navštivte přímo jejich webové stránky před vyplněním vaší žádosti v programu):

Komu kompenzace bude náležet?

Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19.

Pro nárok na kompenzace bude třeba splnit několik podmínek:

  • Zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce;
  • Zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď;
  • Týká se firem v podnikové sféře, zaměstnanci musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění;
  • Zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést odvody;

Výše kompenzací zaměstnavatelům je odvozena od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč) a závisí na důvodech, pro které museli postavit zaměstnance na překážku v práci. Zaměstnavatelé budou moci požádat Úřad práce o příspěvek ve dvou režimech:

Režim A - druh překážky:

  • v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku;
  • v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu 100 % mzdy;

Režim B - druh překážky:

  • Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 100 % průměrného výdělku;
  • Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 80 % průměrného výdělku;
  • Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného výdělku.[1]

K tomu, abyste mohli zažádat o podporu z programu „Antivirus“ z důvodu částečné nezaměstnanosti je tedy nejprve nutné, abyste si zhodnotili, zda budete schopni prokázat, že u vás stav částečné nezaměstnanosti z důvodu šíření nákazy COVID-19 opravdu nastal a poté jste postupovali zákonným způsobem, aby byly vyvolány zamýšlené účinky. Jak bylo uvedeno shora, zákoník práce neuvádí, co přesně má být obsahem dohody s odborovou organizací či obsahem vnitřního předpisu. My však máme v tomto oboru praxi, proto vám rádi pomůžeme „proplout“ všemi úskalími, které s sebou částečná nezaměstnanost a její uplatnění přináší. Neváhejte se proto na nás obrátit.

[1] https://www.mpsv.cz/antivirus

Sdílej článek:

Doporučené články

DEJTE SI POZOR NA DOUBLE OPT-IN U OBCHODNÍCH SDĚLENÍ (NEWSLETTERŮ)

Ze zákona musíte mít prokazatelně a aktivně udělený souhlas s rozesíláním obchodních sdělení (tzv. newsletterů či akčních nabídek a letáků). Chráníte tak především sebe v případech kontroly, a...Více

JAK FUNGUJE ÚSCHOVA KUPNÍ CENY A PROČ JE DŮLEŽITÁ?

Při uzavírání kupní smlouvy na nemovitost je nezbytná úschova kupní ceny. Úschova oběma smluvním stranám, tedy jak prodávajícímu, tak kupujícímu, zaručí, že se peníze dostanou ve správném ...Více

©2020

Design by RVLT