KROK SPRÁVNÝM SMĚREM? PRACOVNĚPRÁVNÍ SMLOUVY MŮŽETE UZAVŘÍT I ELEKTRONICKY

Autor: Mgr. Zuzana Carvová, 2. 9. 2022

KROK SPRÁVNÝM SMĚREM? PRACOVNĚPRÁVNÍ SMLOUVY MŮŽETE UZAVŘÍT I ELEKTRONICKY KROK SPRÁVNÝM SMĚREM? PRACOVNĚPRÁVNÍ SMLOUVY MŮŽETE UZAVŘÍT I ELEKTRONICKY

Věděli jste, že dvoustranné právní jednání, jako jsou například pracovní smlouvy a dohody mohou být uzavřeny i prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků? Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21Cdo 2061/2021 ze dne 27. 4. 2022 uvedl, že pracovněprávní smlouvy je možné uzavřít i prostřednictvím elektronické komunikace, přesněji souhlasu, který je zaslán elektronicky.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda je možné a především zda je platné, aby došlo k dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kteří spolu komunikovali pouze prostřednictvím e-mailu. V předmětném řízení soud řešil spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ve kterém zaměstnavatel popíral, že byla se zaměstnancem uzavřena platná dohoda o ukončení pracovního poměru a že zaměstnanci vzniknul nárok na odstupné na základě následného uzavření dohody o narovnání. Dle zaměstnavatele veškerá komunikace se zaměstnancem probíhala pouze prostřednictvím e-mailu a nikoli jako obvykle písemnou papírovou formou, což byla dle zaměstnavatele jeho běžná praxe. Zaměstnavatel v předmětném sporu tvrdil, že z hlediska pracovního práva musel být tento způsob komunikace prostřednictvím e-mailu považován za zcela nedostačující a nemohlo tak dojít k platnému uzavření výše uvedených dohod.

Mimo jiné byla spornou i skutečnost, kdy zaměstnavatel zaslal zaměstnanci prostřednictvím e-mailu naskenovanou podepsanou dohodu o narovnání, na kterou mu bylo odpovězeno právní zástupkyní zaměstnance, že zaměstnanec dohodu akceptuje. Předmětem sporu se tak stala i platnost uzavření dohody o narovnání prostřednictvím e-mailu.

Dle Nejvyššího soudu není v zákoníku práce upraven postup ve věci uzavírání pracovněprávních smluv a chybí zde tak jakákoli komplexní úprava právních jednání. V případě takových dvoustranných jednání je tedy nutné použít ustanovení občanského zákoníku, především ustanovení § 545 a násl. a ustanovení § 1721 a násl.

Smlouva je dle Nejvyššího soudu uzavřena ve chvíli, kdy si smluvní strany mezi sebou ujednají její obsah a během jednání tak dojde vyjádření určité vůle smluvních stran smlouvu uzavřít. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uvedl že „pro úvahu o vzniku společného právního jednání je významný pouze úsudek o společné vůli jednajících, nikoliv o „cestě“, která ke shodě jednajících o obsahu právního jednání vedla.“

Z uvedeného rozhodnutí je tak patrné, že byla-li dostatečně projevena vůle stran dohodu uzavřít, byť i prostřednictvím elektronické komunikace, došlo k uzavření dohody. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je tak dalším významným krokem v procesu elektronizace právních jednání. Důležité je znovu upozornit, že shora uvedené se vztahuje pouze na dvoustranné právní jednání. Dvoustranným právním jednáním rozumíme například dohody o provedení práce a pracovní činnosti či pracovní smlouvy. Pokud by se jednalo o jednostranné právní jednání, kterým je například výpověď z pracovního poměru, je možné, že v takovém případě by bylo požadováno dodržení ustanovení zákoníku práce, nikoli občanského zákoníku.

Sdílej článek:

Doporučené články

OCHRANNÁ ZNÁMKA SVÉPOMOCÍ? NEJLEVNĚJŠÍ ALTERNATIVA, ALE UŽ NE 100% ÚSPĚŠNOST

Jste podnikatelé a užíváte při svém podnikání označení (slovní spojení nebo logo), které Vás odlišuje od ostatních podnikatelů a je pro Vás typické? Užíváte při Vaší propagaci označení, které je z...Více

JAKÉ JSOU POVINNOSTI PODNIKATELŮ PO ZALOŽENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI?

Založili jste právě akciovou společnost a nevíte si rady, jak dál? V našem článku najdete návod na to, jak po zápisu společnosti do obchodního rejstříku postupovat a jakým povinnostem se nevyhnete. Více

©2020

Design by RVLT