SPOLUPRACUJETE S OSVČ, PROTOŽE TO JE LEVNĚJŠÍ? MŮŽE VÁS TO VYJÍT DRAHO

Váháte, zda uzavřít pracovní smlouvu se zaměstnancem či spolupracovat s osobami samostatně výdělečně činnými („OSVČ“), popřípadě jakým způsobem váš vzájemný vztah upravit? V květnu 2022 musel Nejvyšší soud vyřešit otázku, zda se na úraz OSVČ vztahuje stejná ochrana jako ochrana zaměstnanců při pracovních úrazech dle zákoníku práce.

Okolnosti případu

Žalobce pro žalovanou společnost opravoval těžební stroj jakožto OSVČ, avšak tyto práce vykonával oficiálně pro další OSVČ jménem M. K., který poskytoval pro žalovanou společnost služby jako svářeč a zámečník a měl s ní uzavřenou „rámcovou smlouvu o kooperační výrobě“. Žalovaná společnost potřebovala na opravu stroje více pracovníků, a proto se M. K. dohodl s žalobcem, že bude na opravě vypomáhat, přičemž pracovní úkoly byly žalobci ukládány zaměstnancem žalované společnosti.

Při pracích na žalobce spadl vrchní kroužek otočného ložiska o hmotnosti cca 400 kg a způsobil mu úraz nohy a paže s trvalými následky. Za tento úraz žádal, aby mu žalovaná společnost a M. K. společně a nerozdílně platili bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhradu nákladů, ušlý výdělek a měsíční rentu (spor mezi žalobcem a M. K. byl soudem vyloučen k samostatnému řízení).

Žalobce argumentoval tím, že byť vykonával práci na základě „smlouvy o provedení prací“ uzavřenou s M. K., tak jeho vztah s žalovanou byl fakticky vztahem pracovněprávním, jelikož „smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku, vykazování pracovní doby bylo stejné jako u zaměstnanců s pracovní smlouvou, dle evidence pracovní doby byla žalobci vyplácena odměna za odpracované hodiny, pokyny k výkonu práce žalobce dostával od zaměstnanců žalované a k výkonu práce používal „pomůcky“ poskytované žalovanou“. To vše je ještě podpořeno faktem, že si žalobce obstaral živnostenské oprávnění jen z toho důvodu, aby mohl pro žalovanou vykonávat tyto práce.

Žalovaná společnost argumentovala, že žalobce prováděl práce pro pana M. K, nikoliv pro ni, a že porušil předpisy BOZP. Navíc byla práce vykonávána v dobývacím prostoru povrchového dolu, tudíž fakt, že žalovaná poskytla žalobci stejně jako svým zaměstnancům šatnu, evidovala jeho docházku a dopravovala jej na místo výkonu práce, je důsledkem speciální úpravy báňských předpisů.

Výsledek sporu

Nejvyšší soud se ztotožnil s názory okresního a krajského soudu, že žalobce vykonával závislou práci pro žalovanou společnost (tedy práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně) a má tedy nárok na odškodnění jako ostatní zaměstnanci žalované společnosti. Zároveň odmítl tvrzení, že žalobce jednal v rozporu s předpisy BOZP.

Ačkoliv mezi žalobcem a žalovanou společností nebyla sjednána platná pracovní smlouva (ani dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr), stále se jednalo o pracovněprávní vztah. Jedná se o tzv. faktický pracovní poměr – „za sjednaný lze pokládat ten druh práce, který zaměstnanec bez námitek začal pro zaměstnavatele s jeho vědomím vykonávat, za sjednané místo výkonu práce lze považovat to místo, v němž začal pracovat, a za sjednaný den nástupu do práce lze pokládat den, kdy takovou práci začal skutečně vykonávat.“

Závěr

Ochrana poskytovaná pracovněprávními předpisy se tedy může uplatnit i v případech, kdy není uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzv. DPP nebo DPČ). Proto je vždy nutné pečlivě zvážit, jakým způsobem bude práce vykonávána a zda v případě zaměstnání OSVČ nenaplňuje znaky závislé práce.

Nevíte si rady, jak správně nastavit pracovní smlouvy nebo smlouvy o spolupráci s externisty? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám poradíme.

#BOZP #DPČ #DPP