Autor: Mgr. Veronika Kaplanová, 30. 12. 2021
Dne 17. 12. 2021 uplynula lhůta k provedení evropské směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. směrnice o whistleblowingu), do národních právních řádů. Jak jsme uvedli v našem minulém článku, český parlament nestihnul návrh zákona přijmout před podzimními volbami, očekává se nicméně, že návrh bude v blízké době opětovně projednán, a bude přijat v podobné podobě jako původní návrh.
V minulém článku jsme se zabývali zejména tím, co whistleblowing znamená a jaké povinnosti stanoví všem zaměstnavatelům. Ve zkratce: jako whistlebloweři jsou označovány zaměstnanci, případně spolupracující osoby, které upozorňují na nelegální činnost organizací nebo institucí, pro které pracují.
V tomto článku se blíže zaměříme na povinnosti tzv. povinných subjektů, kterými jsou mimo jiné zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci. Dále se dozvíte, jaké sankce hrozí za porušení povinností povinných subjektů, a jakým způsobem povinné subjekty vyřizují oznámení o protiprávním jednání nebo jeho podezření.
Jak bylo již výše uvedeno, návrh zákona vymezuje kategorii tzv. povinných subjektů, kterým stanoví zvláštní povinnosti. Mimo jiné do této kategorie mají spadat i zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců (včetně „dohodářů“, zaměstnanců se zkráceným pracovním úvazkem a agenturních zaměstnanců). Upozorňujeme, že oproti evropské směrnici je český návrh zákona přísnější; dle směrnice je povinným subjektem zaměstnavatel s více než 50 zaměstnanci, je tedy možné, že návrh zákona v tomto ohledu bude ještě změněn.
Povinným subjektům jsou stanoveny tyto nejdůležitější povinnosti:
Povinné subjekty budou povinni v rámci své organizace zavést systém, prostřednictvím kterého budou moci oznamovatelé provádět oznámení o protiprávním jednáním nebo podezření na to, že k protiprávnímu jednání dochází. Dle návrhu zákona bude povinný subjekt povinen zajistit, aby oznamovatelé mohli podat své oznámení písemně, ústně, ale také osobně. O oznámení se může seznámit pouze tzv. příslušná osoba (o ní blíže viz bod 2), která je o oznámeních povinna zachovávat mlčenlivost a je povinna je nestraně posoudit.
V rámci vnitřního oznamovacího systému musí být také zajištěna anonymita oznamovatele.
Vedení systému budou moci povinné subjekty outsourcovat; pro povinné subjekty zaměstnávající méně než 249 zaměstnanců bude umožněno tento systém sdílet s dalšími povinnými subjekty.
Každý povinný subjekt bude povinen určit osobu, která se bude věnovat správě oznamovacího systému a dalším zpracováním oznámení, které budou prostřednictvím oznamovacího systému učiněny. Konkrétně bude příslušná osoba zodpovědná za příjem a posuzování oznámení, dále bude navrhovat opatření k nápravě a opatření k předejití protiprávního stavu. Samozřejmostí je, že příslušná osoba bude povinna zachovávat o skutečnostech, o kterých při své činnosti dozví, a bude povinna postupovat nestranně.
Požadavky pro výkon činnosti příslušné osoby jsou dle návrhu zákona následující: musí jít o fyzickou osobu, která je plně svéprávná, zletilá a bezúhonná. Požadavky na vzdělání nejsou stanoveny. Při výběru příslušné osoby je nicméně vhodné vzít v potaz i její morální a odborné předpoklady nebo to, zda se jedná o důvěryhodnou osobu.
Stejně jako v případě vnitřního oznamovacího systému bude umožněno pověřit výkonem činností příslušné osoby třetí osobu a bude možné ji sdílet s dalšími povinnými subjekty.
Povinný subjekt bude povinen zpřístupnit dálkovým způsobem, ideálně tedy na svých internetových stránkách, následující informace:
O přijetí oznámení má být oznamovatel vyrozuměn do 7 dnů ode dne přijetí.
Oznámení má být posouzeno ve lhůtě 30 dnů. Tuto lhůtu je možné prodloužit až o dalších 30 dnů, maximálně však dvakrát.
Za porušení povinností návrh zákona stanoví relativně vysoké pokuty. V případě povinných subjektů (tedy zaměstnavatelů) může být uložena pokuta do výše 1 000 000 Kč nebo 5 % s čistého obratu za poslední ukončené účetní období.
Za méně závažné přestupky, jako je neuveřejnění příslušných informací dálkovým způsobem, může být povinnému subjektu udělena pokuta do výše 400 000 Kč nebo 3 % s čistého obratu za poslední ukončené účetní období.
Návrh zákona stanoví sankce rovněž pro příslušné osoby, nicméně v nepoměrně nižším rozsahu. Sankce je zároveň stanovena i pro oznamovatele, kteří vědomě podají nepravdivé oznámení, a to až do výše 50 000 Kč.
Jak již bylo výše uvedeno, oznamovatelé budou moci oznámení o protiprávním jednání podat buď prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, případně oznamovacího systému provozovaného Ministerstvem spravedlnosti, a za podmínek stanovených zákonem jej budou oprávněni i zveřejnit.
Dle současného návrhu bude možné oznámení podat jak písemně, tak ústně, případně i osobně.
V případě, že k oznámení dojde prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, začne se oznámením zabývat pověřená osoba. Ta bude povinna vyrozumět o přijetí oznámení oznamovatele do 7 dnů, a do 30 dnů bude muset posoudit, zda je oznámení důvodné, a případně navrhnout povinnému subjektu adekvátní opatření k nápravě. Lhůtu pro posouzení bude možné prodloužit až o 30 dnů, a to maximálně dvakrát. O způsobu vyřízení oznámení musí být oznamovatel opět písemně vyrozuměn.
V případě, že bude oznámení vyhodnoceno jako nedůvodné, příslušná osoba vyrozumí oznamovatele a poučí jej o tom, že oznámení může i nadále podat u orgánu veřejné moci.
O přijatých oznámeních bude příslušná osoba povinna vést evidenci po dobu 5 let, a to v elektronické podobě.
Návrh zákona ukládá nové povinnosti zejména větším zaměstnavatelům. Pokud budete v této oblasti potřebovat poradit v jakékoli jiné problematice pracovního práva, neváhejte se na nás obrátit!
Doporučené články
Znáte to minimálně z vyprávění Dějiště: pracoviště Hlavní postavy: zaměstnavatel a problémový zaměstnanec Zápletka: zaměstnavatel potřebuje zaměstnanci doručit výtku za… Více
V Poslanecké sněmovně aktuálně leží návrh zákona o podpoře bydlení, který zavádí do občanského soudního řádu nový institut – tzv rozkaz k vyklizení Tento institut by měl… Více
©2020
Design by RVLT