5 NEJČASTĚJŠÍCH CHYB PŘI SPOLUPRÁCI S IČAŘI: ŠVARCSYSTÉM POD DROBNOHLEDEM INSPEKCE PRÁCE I NAPŘÍČ EVROPOU

Úvod: proč je švarcsystém znovu velké téma

Švarcsystém patří dlouhodobě mezi priority kontrol Státního úřadu inspekce práce (dále jen „SÚIP“) a v posledních letech jeho kontrolní činnost přitvrzuje.

v roce 2025 proběhlo téměř 10 000 kontrol z nichž na odhalování nelegálního zaměstnávání bylo zaměřeno 3 413 kontrol, dalších 1 886 kontrol se soustředilo na dodržování pracovněprávních vztahů a 358 kontrol proběhlo v oblasti zaměstnanosti.

Nově roste i mezinárodní spolupráce inspektorátů práce v EU, což dopadne i na společnosti využívající zahraniční kontraktory.

Co je švarcsystém a proč je pro společnosti rizikový

Spolupráce společnosti s ičaři (tedy OSVČ) je zcela legální a možná. Problém však nastává, jakmile vztah mezi těmito dvěma subjekty začne připomínat klasické zaměstnání. Pokud tento vztah fakticky naplňuje znaky závislé práce, bude se jednat o tzv. švarcsystém. Rozhodující je realita, nikoliv to, jak jste pracovní vztah ve smlouvě nazvali. To znamená, že podepsaná smlouva o spolupráci mezi Vaší společností a OSVČ nestačí. Inspekce bude posuzovat faktický výkon práce.

Pět nejčastějších chyb firem při spolupráci s IČAŘI

Chyba č. 1: Společnost určuje pracovní dobu jako zaměstnanci

Jedním z nejčastějších znaků švarcsystému je situace, kdy OSVČ musí pracovat ve stejném režimu jako běžní zaměstnanci. Například každý den od 9 do 17 hodin, dochází pravidelně do kanceláře, nebo eviduje příchody a odchody.

Chyba 2: ičař pracuje výhradně pro jednu společnost

Podezřelé je také to, když OSVČ dlouhodobě pracuje prakticky jen pro jednoho objednatele a nemá jiné klienty. Sama tato skutečnost ještě automaticky neznamená porušení zákona, ale v kombinaci s dalšími znaky může ukazovat na švarcsystém.

Chyba 3: Společnost kontroluje způsob práce, nejen její výsledek

Rozdíl mezi zaměstnancem a OSVČ spočívá mimo jiné v míře autonomie. Pokud společnost IČAŘI detailně určuje, jak má práci vykonávat, dává mu průběžné pokyny jako nadřízený podřízenému, kontroluje každý krok a vyžaduje schvalování běžných činností, může tím naplňovat znaky závislé práce.

Chyba 4: ičař je plně začleněn do interní struktury firmy

Rizikové je i to, když kontraktor navenek i uvnitř firmy vystupuje stejně jako zaměstnanec. Typickými znaky jsou e-mailová adresa společnosti, zařazení do organizační struktury, účast na interních poradách jako člen týmu, přidělený nadřízený manažer nebo vizitka společnosti.

Chyba 5: Smlouva neodpovídá realitě

Mnoho společností spoléhá na to, že dobře napsaná smlouva o spolupráci problém vyřeší. Jenže inspektorát práce neposuzuje pouze text smlouvy, ale především faktický stav. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že jde o nezávislé poskytování služeb, ale ve skutečnosti OSVČ pracuje jako běžný zaměstnanec, smluvní formulace firmu neochrání.

Pokuty za švarcsystém: co ukázal minulý rok

Nejnovější dostupná zpráva o výsledcích kontrolních akcí SÚIP je z roku 2025. Dle této zprávy bylo za rok 2025 provedeno 21 146 kontrol, z nichž 6 278 se soustředilo na nelegální zaměstnávání. Zpráva sice nemluví o počtu případů švarcsystému, ale počet kontrol byl za minulý rok oproti roku 2024 vyšší. V roce 2024 přitom bylo zjištěno 295 případů švarcsystému.

Za přestupky nelegální práce byly v roce 2025 uloženy pokuty v celkové výši 133 398 500 Kč. Nejčastěji byly nelegálně pracující osoby odhalovány mimo jiné v oblasti ubytování, stravování a pohostinství a ve zpracovatelském průmyslu.

Pokud společnost obdrží pokutu za nelegální práci, je její hodnota minimálně 50 000 Kč. Pokuta se však může vyšplhat až na 10 mil. Kč. Vedle toho je možný i zákaz činnosti až na 2 roky. I OSVČ můžou obdržet pokutu, a to až do výše 100 000 Kč.

Plán kontrol letos: na co se inspektoři zaměří

SÚIP a oblastní inspektoráty práce zveřejnily pro rok 2026 Program kontrolních akcí zpracovaný na základě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Jako priorita se opakovaně uvádí odhalování nelegálního zaměstnávání a zastřeného zprostředkování zaměstnání. Pod tyto oblasti švarcsystém přímo spadá.

Kontrolní akce budou cíleně zaměřeny na odvětví, kde je výskyt švarcsystému historicky nejvyšší. Jedná se zejména o:

• Stavebnictví: např. řemeslné profese
• Pohostinství a gastronomie: např. číšníci, brigádníci na IČO
• Doprava: např. řidiči kamionů
• IT sektor a poradenství: např. „fakturující zaměstnanci“ v IT firmách
• Služby: např. úklid, bezpečnostní agentury

Přeshraniční kontroly v rámci EU

Přeshraniční postih švarcsystému v EU komplikuje neexistence jednotné unijní definice závislé práce ani falešné samostatné výdělečné činnosti. Posouzení, zda jde o legitimní podnikání OSVČ, nebo o švarcsystém, tak zůstává na právní úpravě jednotlivých členských států, jejichž kritéria se navíc liší napříč právními odvětvími.

V rámci EU se v posledních letech posiluje koordinovanost přeshraničních kontrol nelegální práce, včetně švarcsystému. Klíčovou roli hraje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA), který koordinuje společné inspekce členských států a podporuje výměnu informací při odhalování přeshraničního zneužívání pracovního trhu. Současně systém IMI zajišťuje rychlou komunikaci mezi národními orgány.

Nevíte, jestli spadáte pod Švarcsystém? Poradíme Vám

Pokud si nejste jistí, zda je spolupráce s vašimi ičaři nastavena správně a v souladu se zákonem, vyplatí se situaci nepodceňovat. V MACEK.LEGAL vám pomůžeme zhodnotit rizika, prověříme nastavení smluvních vztahů a navrhneme řešení, která obstojí i při kontrole inspekce práce. Vysvětlíme vám vše jasně a srozumitelně, bez zbytečně složitých formulací. Protože správně nastavená prevence je vždy levnější než následné pokuty a spory. Obraťte se na nás. Rádi vám pomůžeme najít bezpečné řešení.

#IČO #OSVČ #pracovní právo #švarcsystém #zaměstnávání