NOTÁŘSKÝ ZÁPIS UŽ NEPOKRYJE VŠECHNO. VĚŘITELÉ BY MĚLI ZBYSTŘIT

Notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti nemusí pokrýt budoucí úroky z prodlení a smluvní pokuty. Nejvyšší soud nově potvrdil, že dluh, který ještě nevznikl, nelze předem platně uznat. Věřitel to přitom často zjistí až ve chvíli, kdy chce pohledávku vymáhat.

Nejvyšší soud se v rozhodnutích sp. zn. 20 Cdo 2680/2025 a 20 Cdo 2841/2025 zabýval otázkou, zda lze do notářského zápisu o uznání dluhu se svolením k přímé vykonatelnosti předem zahrnout i nároky, které v době jeho sepisu ještě neexistují. Typicky jde o budoucí smluvní pokuty, úroky z prodlení nebo jiné sankční nároky, které mají vzniknout až později.

Proč je to důležité?

Notářské zápisy se svolením k přímé vykonatelnosti se v praxi často používají jako silný zajišťovací nástroj. Využívají je zejména banky, nebankovní poskytovatelé financování, věřitelé u splátkových kalendářů nebo podnikatelé, kteří chtějí mít svou pohledávku lépe zajištěnou.

Jejich výhoda je zřejmá. Pokud má věřitel jen běžnou smlouvu a dlužník neplatí, musí se zpravidla nejdříve obrátit na soud a získat vykonatelné rozhodnutí. To může trvat měsíce, ve spornějších případech i déle.

U notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti je situace jiná. Pokud dlužník v zápisu uzná dluh a svolí k jeho přímé vykonatelnosti, může zápis při splnění zákonných podmínek sloužit přímo jako exekuční titul.

Nejnovější judikatura ale ukazuje, že ne všechno lze do takového zápisu účinně zahrnout.

Jak rozhodnul Nejvyšší soud?

Nejvyšší soud vyšel z ustáleného závěru, že uznat lze jen dluh, který v době uznání existuje. Dluh, který má vzniknout teprve v budoucnu, platně uznat nelze.

Pokud tedy dlužník v době sepisu notářského zápisu ještě není v prodlení, nemůže v té době platně uznat dluh na úrocích z prodlení nebo smluvní pokutě, které mají vzniknout až později.

Úroky z prodlení i smluvní pokuta jsou přitom samostatnými nároky. Uznání jistiny dluhu se na ně proto automaticky nevztahuje. Platí to i tehdy, když je notářský zápis sepsán současně s úvěrovou smlouvou nebo krátce po ní.

Jinými slovy, nestačí do notářského zápisu „pro jistotu“ zahrnout všechny možné budoucí nároky a spoléhat na to, že budou přímo vykonatelné.

Co to znamená pro praxi?

Dosavadní praxe často počítala s tím, že notářský zápis pokryje nejen jistinu, ale také budoucí příslušenství a sankce.

Problém se netýká celého zápisu, ale právě nároků, které v době jeho sepisu ještě neexistovaly. V tomto rozsahu zápis jako exekuční titul neobstojí. Místo předpokládané rychlé exekuce tak může být pro tuto část nutné zahájit klasické soudní řízení.

Závěry Nejvyššího soudu při tom mohou dopadnout například na:

• nebankovní poskytovatele financování,
• firmy poskytující zápůjčky nebo úvěry,
• podnikatele využívající splátkové kalendáře,
• věřitele, kteří si nechávají podepisovat notářské zápisy jako zajištění.

Naopak pro dlužníky, kteří podobný notářský zápis podepsali, může být tato judikatura příznivá. Získávají argument proti exekuci vedené na budoucí sankce.

Doporučení

Notářský zápis s přímou vykonatelností nadále zůstává užitečným nástrojem. Nejnovější judikatura ale připomíná, že je potřeba pečlivě rozlišovat mezi již existující pohledávkou a nároky, které mohou vzniknout až v budoucnu.

Pokud využíváte notářské zápisy k zajištění pohledávek, doporučujeme zkontrolovat zejména ty části dokumentace, které se týkají smluvních pokut, úroků z prodlení a dalších budoucích sankčních nároků. U nových případů je vhodné zvolit takovou konstrukci zápisu a zajištění, která s těmito limity počítá.

V MACEK.LEGAL vám rádi pomůžeme posoudit stávající zajištění, upravit vzory dokumentů a nastavit postup pro nové případy tak, aby zajištění fungovalo nejen na papíře, ale i při samotném vymáhání.

#exekuční titul #notářský zápis s přímou vykonatelností #smluvní pokuta #úroky z prodlení #uznání dluhu