Autor: Mgr. Zuzana Bořutová, 02. 09. 2022
Věděli jste, že dvoustranné právní jednání, jako jsou například pracovní smlouvy a dohody mohou být uzavřeny i prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků? Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21Cdo 2061/2021 ze dne 27. 4. 2022 uvedl, že pracovněprávní smlouvy je možné uzavřít i prostřednictvím elektronické komunikace, přesněji souhlasu, který je zaslán elektronicky.
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda je možné a především zda je platné, aby došlo k dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kteří spolu komunikovali pouze prostřednictvím e-mailu. V předmětném řízení soud řešil spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ve kterém zaměstnavatel popíral, že byla se zaměstnancem uzavřena platná dohoda o ukončení pracovního poměru a že zaměstnanci vzniknul nárok na odstupné na základě následného uzavření dohody o narovnání. Dle zaměstnavatele veškerá komunikace se zaměstnancem probíhala pouze prostřednictvím e-mailu a nikoli jako obvykle písemnou papírovou formou, což byla dle zaměstnavatele jeho běžná praxe. Zaměstnavatel v předmětném sporu tvrdil, že z hlediska pracovního práva musel být tento způsob komunikace prostřednictvím e-mailu považován za zcela nedostačující a nemohlo tak dojít k platnému uzavření výše uvedených dohod.
Mimo jiné byla spornou i skutečnost, kdy zaměstnavatel zaslal zaměstnanci prostřednictvím e-mailu naskenovanou podepsanou dohodu o narovnání, na kterou mu bylo odpovězeno právní zástupkyní zaměstnance, že zaměstnanec dohodu akceptuje. Předmětem sporu se tak stala i platnost uzavření dohody o narovnání prostřednictvím e-mailu.
Dle Nejvyššího soudu není v zákoníku práce upraven postup ve věci uzavírání pracovněprávních smluv a chybí zde tak jakákoli komplexní úprava právních jednání. V případě takových dvoustranných jednání je tedy nutné použít ustanovení občanského zákoníku, především ustanovení § 545 a násl. a ustanovení § 1721 a násl.
Smlouva je dle Nejvyššího soudu uzavřena ve chvíli, kdy si smluvní strany mezi sebou ujednají její obsah a během jednání tak dojde vyjádření určité vůle smluvních stran smlouvu uzavřít. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uvedl že „pro úvahu o vzniku společného právního jednání je významný pouze úsudek o společné vůli jednajících, nikoliv o „cestě“, která ke shodě jednajících o obsahu právního jednání vedla.“
Z uvedeného rozhodnutí je tak patrné, že byla-li dostatečně projevena vůle stran dohodu uzavřít, byť i prostřednictvím elektronické komunikace, došlo k uzavření dohody. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je tak dalším významným krokem v procesu elektronizace právních jednání. Důležité je znovu upozornit, že shora uvedené se vztahuje pouze na dvoustranné právní jednání. Dvoustranným právním jednáním rozumíme například dohody o provedení práce a pracovní činnosti či pracovní smlouvy. Pokud by se jednalo o jednostranné právní jednání, kterým je například výpověď z pracovního poměru, je možné, že v takovém případě by bylo požadováno dodržení ustanovení zákoníku práce, nikoli občanského zákoníku.
Doporučené články
Máte skvělý podnikatelský nápad, plánujete rozjet své podnikání, ale nemáte příslušná oprávnění dle živnostenského zákona, abyste mohl/a sám živnost provozovat S využitím… Více
Uzavření rezervační smlouvy představuje nedílnou součást procesu sjednávání realitních smluv, v níž realitní kanceláře figurují jako zprostředkovatelé obchodu V těchto… Více
©2020
Design by RVLT