ŠVARCSYSTÉM V ROCE 2026: KAUZA ROHLÍK.CZ A NÁVRH ZÁKONA O PLATFORMOVÉ PRÁCI

Švarcsystém je v roce 2026 znovu zásadním tématem pro společnosti, které dlouhodobě spolupracují s OSVČ. Nejvyšší správní soud řešil případy kurýrů Rohlík.cz a potvrdil pokuty za práci programátorů na IČO. Při tom stát současně připravuje zákon o platformové práci, který spolupráci společností s OSVČ má zásadně změnit a pravidla rozvolnit.

Ačkoli by tomu název zákona nasvědčoval, nebude se týkat pouze digitálních platforem. Návrh zákona o platformové práci má transponovat směrnici EU 2024/2831 a současně zasahuje i do zákoníku práce. Důležitá je zejména nově chystaná úprava vymezení závislé práce. Právě ta může mít praktický dopad i na běžné společnosti, které využívají externí kontraktory, typicky programátory, obchodní zástupce, kurýry nebo marketingové specialisty. 

Návrh zatím není finálně schválen. Podle dostupných veřejných informací byl předložen v březnu 2026 a připomínkové řízení bylo ukončeno v dubnu 2026. Navrhovaná účinnost je 1. 12. 2026, u části evidenčních povinností od 1. 1. 2027. Finální znění i účinnost se proto mohou v legislativním procesu ještě změnit. 

Pro společnosti je ale směr zřejmý. Kontrolní orgány sledují skutečný průběh spolupráce. Nerozhoduje jen název smlouvy, fakturace na IČO ani to, že si strany formálně sjednaly obchodní vztah. Rozhoduje realita.

Co je švarcsystém

Švarcsystém je formou nelegálního zaměstnávání, jde označení pro situaci, kdy osoba formálně vystupuje při spolupráci se společností jako OSVČ, ale fakticky pracuje jako zaměstnanec. Typicky fakturuje na IČO, ale práci vykonává podle pokynů společnosti, v jejím režimu, pod jejím vedením a bez skutečné podnikatelské samostatnosti. 

Práce na IČO sama o sobě zakázaná není. Legální je tehdy, pokud jde o skutečné podnikání. Problém vzniká tehdy, když reálná spolupráce odpovídá závislé práci. 

Kontrolní orgány proto nezkoumají jen samotnou smlouvu. Zajímají se zejména o to, jak spolupráce skutečně funguje v praxi.

Proč je švarcsystém aktuální právě v roce 2026

Téma švarcsystému je v roce 2026 důležité ze tří hlavních důvodů. 

Prvním důvodem je aktuální judikatura Nejvyššího správního soudu. Případy Rohlík.cz a nedávného potvrzení pokuty společnosti za fakturaci práce IT programátorů ukazují, že riziko se netýká jen manuální práce, výroby nebo provozních profesí. Dopadá také na moderní byznys, logistiku, technologické firmy, vývojářská studia, digitální služby, agentury a e-commerce. 

Druhým důvodem je Kobra 26. Nejde o samostatnou akci Finanční správy proti švarcsystému. Jde o memorandum o spolupráci více orgánů státu při potírání nelegální a zastřené práce. Prakticky to znamená lepší sdílení informací, koordinovanější postup a rychlejší reakci na zjištěná porušení. 

Třetím důvodem je návrh zákona o platformové práci. Ten míří primárně na práci prostřednictvím digitálních platforem, ale zároveň má měnit i zákoník práce a vymezení závislé práce. To je důležité i pro společnosti, které žádnou platformu neprovozují, ale běžně spolupracují s OSVČ.

Případ Rohlík.cz: proč nestačí smlouva s OSVČ

Případ společnosti VELKÁ PECKA s.r.o., provozovatele Rohlík.cz, je důležitý hlavně proto, že ukazuje riziko spolupráce s OSVČ v logistice a delivery modelu. Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 22 Ads 168/2025-51 ze dne 8. 12. 2025 zamítl kasační stížnost společnosti ve věci, v níž byla řešena mimo jiné nelegální práce osmi kurýrů. 

Pokuta ve výši 2 500 000 Kč byla v původním řízení uložena za více přestupků. Pro společnosti je však klíčový právě závěr týkající se kurýrů: pokud osoby formálně vystupují jako podnikatelé, ale fakticky pracují v režimu podobném zaměstnancům, může být vztah vyhodnocen jako nelegální práce. 

Podstatné je, že inspekce práce a soudy sledují zejména míru kontroly, organizace práce a faktické podřízenosti. Pokud společnost určuje pravidla výkonu práce, nastavuje systém sankcí, řídí pracovní činnost a osoba nevystupuje jako skutečně samostatný podnikatel, riziko švarcsystému výrazně roste. 

Pro společnosti z toho plyne jednoduché poučení. Smlouva s OSVČ nesmí být jen papírovou náhradou pracovní smlouvy. Musí odpovídat skutečnému obchodnímu vztahu.

Švarcsystém v IT: programátoři na IČO

IT společnosti často spolupracují s vývojáři, programátory nebo dalšími specialisty na IČO. Tento model může být legální a běžný. Musí však odpovídat skutečnému podnikatelskému vztahu. 

V rozsudku sp. zn. 7 Ads 52/2025-27 ze dne 16. 3. 2026 Nejvyšší správní soud řešil případ společnosti TechFides Solutions s.r.o. Podle správních orgánů umožnila výkon závislé práce třem programátorům mimo pracovněprávní vztah. Původní pokuta 135 000 Kč byla v odvolacím řízení snížena na 80 000 Kč a kasační stížnost společnosti byla zamítnuta. 

Riziko vzniká zejména tehdy, když programátor: 

1. pracuje dlouhodobě pouze pro jednu společnost,
2. vykonává práci v rozsahu podobném plnému úvazku,
3. je začleněn do týmů společně se zaměstnanci,
4. používá interní systémy společnosti,
5. vykazuje čas podobně jako zaměstnanec,
6. dostává průběžné pokyny jako člen interního týmu,
7. nemůže zakázku reálně odmítnout,
8. nevystupuje vůči trhu jako samostatný podnikatel,
9. nenese skutečné podnikatelské riziko.

Samotná hodinová sazba nebo evidence času nemusí automaticky znamenat švarcsystém. Rozhodující je celkový obraz spolupráce. Pokud však OSVČ pracuje ekonomicky závisle, dlouhodobě, osobně, pod vedením společnostia bez reálné podnikatelské samostatnosti, riziko je vysoké. 

Pro vývojářská studia, softwarové firmy, IT dodavatele a agentury je proto rok 2026 vhodný okamžik pro revizi smluv s kontraktory a nastavení interních pravidel spolupráce.

Návrh zákona o platformové práci a dopad na závislou práci 

Návrh zákona o platformové práci má transponovat směrnici EU 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Přestože hlavním tématem jsou digitální pracovní platformy, návrh současně mění i další právní předpisy, včetně zákoníku práce. 

Důležitá je zejména navrhovaná úprava § 2 zákoníku práce. Jádrem závislé práce má být výkon práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance a jménem zaměstnavatele. 

Podle dostupných informací se také mění systematika osobního výkonu práce. Osobní výkon práce zaměstnancem má přestat být definičním znakem závislé práce a má být nově pouze podmínkou jejího výkonu. 

Pro společnosti to znamená, že při posuzování spolupráce s OSVČ bude ještě důležitější faktický vztah mezi nimi. Pokud společnost práci řídí, kontroluje, organizuje a OSVČ vystupuje v praxi jako součást její struktury, formální fakturace na IČO nemusí obstát. 

Vyvratitelná domněnka u platformových pracovníků 

Návrh zákona o platformové práci počítá také s vyvratitelnou domněnkou existence pracovněprávního vztahu u platformových pracovníků. Pokud bude existovat důvodný náznak závislé práce, má se předpokládat, že jde o pracovněprávní vztah. Platforma by pak musela prokazovat opak. 

Tento mechanismus je primárně navázán na platformovou práci. Přesto má význam i pro širší podnikatelské prostředí, protože ukazuje směr, kterým se právní úprava a kontrolní praxe ubírají: méně formalismu, více důrazu na skutečné fungování vztahu. 

Společnosti mimo platformovou ekonomiku by z toho měly vyvodit praktický závěr. Nestačí mít smlouvu nazvanou jako smlouva o spolupráci. Je nutné, aby obchodní model, komunikace, zadávání práce, odměňování a každodenní praxe odpovídaly skutečně nezávislé spolupráci.

Kobra 26 a koordinované kontroly nelegální práce 

Kobra 26 není samostatná kontrolní akce zaměřená výlučně na švarcsystém. Jde o koordinaci více orgánů státu při odhalování nelegální a zastřené práce. Do spolupráce jsou zapojeny zejména Finanční správa, Celní správa, Finanční analytický úřad, Státní úřad inspekce práce, Česká správa sociálního zabezpečení a Policie České republiky. 

Pro společnosti je důležité hlavně to, že stát může při kontrolách postupovat koordinovaněji. Podezření na nelegální práci tak nemusí zůstat jen u jednoho úřadu. Může mít dopad i do oblasti daní, pojistného, zaměstnanosti, inspekce práce nebo pobytu cizinců. 

Kobra 26 není důvodem pro paniku. Je to ale jasný signál, že kontrolní prostředí se zpřísňuje a že formálně nastavené vztahy s OSVČ by měly odpovídat skutečnosti.

Jak poznat rizikový švarcsystém

Rizikové znaky švarcsystému jsou zejména: 

1. pevná pracovní doba,
2. pravidelné pokyny od manažera nebo vedoucího,
3. práce pouze pro jednoho klienta,
4. ekonomická závislost na jedné společnosti,
5. používání firemního e-mailu a interních nástrojů,
6. výkon práce v režimu podobném zaměstnancům,
7. pravidelná měsíční odměna podobná mzdě,
8. absence podnikatelského rizika,
9. nemožnost nechat se zastoupit při práci jinou osobou,
10. začlenění OSVČ do běžné organizační struktury společnosti,
11. čerpání zaměstnaneckých benefitů,
12. proplácení dovolené,
13. zákaz nebo faktické omezení práce pro jiné klienty,
14. nemožnost odmítnout konkrétní zakázku.

Jeden znak obvykle nemusí stačit. Riziko vzniká ze souhrnu okolností. Čím více znaků je splněno, tím větší je pravděpodobnost, že kontrolní orgán vztah vyhodnotí jako závislou práci.

Koho se švarcsystém nejvíce týká

Zvýšenou pozornost by měly věnovat všechny společnosti v České republice, které dlouhodobě spolupracují s OSVČ, zejména pokud tito externisté vykonávají činnost pravidelně a v režimu podobném zaměstnancům. 

Riziko se týká zejména: 

1. IT společností,
2. vývojářských studií,
3. marketingových agentur,
4. e-commerce společností,
5. logistických společností,
6. delivery platforem,
7. obchodních týmů,
8. společností využívajících externí obchodní zástupce,
9. zahraničních společností podnikajících v České republice,
10. společností, které využívají OSVČ jako běžnou součást provozu.

Největší riziko mají společnosti, které používají OSVČ jako levnější, pružnější nebo administrativně jednodušší náhradu zaměstnanců.

Jaké sankce hrozí za švarcsystém 

Za umožnění výkonu nelegální práce hrozí vysoké správní pokuty. U právnických osob a podnikajících fyzických osob může pokuta dosáhnout až 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč. U fyzické osoby může pokuta za umožnění výkonu nelegální práce dosáhnout až 5 000 000 Kč. 

Vedle pokuty může následovat také doměření daní, pojistného a dalších odvodů za minulá období. U právnických osob a podnikajících fyzických osob může být v případech umožnění výkonu nelegální práce uložen také zákaz činnosti až na 2 roky. 

V některých případech může být problém širší než jen pracovněprávní. Pokud kontrolní orgány dospějí k závěru, že společnost formálně nastavila obchodní vztah, ale fakticky šlo o zaměstnávání, mohou se otevřít také otázky daňové, pojistné nebo cizinecké. 

Právě proto je prevence výrazně levnější než následné řešení kontroly, správního řízení nebo soudního sporu. 

Jak snížit riziko švarcsystému

Společnost by měla prověřit nejen smlouvy s OSVČ, ale hlavně reálné fungování spolupráce. Dobře napsaná smlouva nepomůže, pokud každodenní praxe odpovídá zaměstnaneckému vztahu. 

Doporučený postup: 

1. zmapovat všechny dlouhodobé OSVČ kontraktory,
2. posoudit, zda jejich práce nevykazuje znaky závislé práce,
3. upravit smlouvy s OSVČ,
4. odstranit riziková ustanovení o výhradní spolupráci,
5. nastavit zadávání výstupů místo řízení pracovní doby,
6. oddělit externisty od zaměstnanecké struktury,
7. upravit používání firemních e-mailů a interních nástrojů,
8. nastavit pravidla pro odmítnutí zakázky nebo zastoupení,
9. připravit podklady pro případnou kontrolu,
10. průběžně sledovat další vývoj zákona o platformové práci.

Cílem není zakázat spolupráci s OSVČ. Cílem je nastavit ji tak, aby odpovídala skutečnému obchodnímu vztahu.

Jak pomůže MACEK.LEGAL

MACEK.LEGAL pomáhá podnikatelům, společnostem a investorům nastavit spolupráci s OSVČ tak, aby odpovídala realitě podnikání a současně snižovala riziko švarcsystému. 

Pro klienty zajišťujeme zejména: 

1. audit spolupráce s OSVČ,
2. revizi smluv s OSVŠ,
3. návrh bezpečnější smluvní dokumentace,
4. posouzení rizik podle skutečného fungování spolupráce,
5. doporučení úprav interních procesů,
6. přípravu společnosti na případnou kontrolu,
7. sledování dopadů zákona o platformové práci na konkrétní model spolupráce.

MACEK.LEGAL jako advokátní kancelář v Praze pomáhá podnikatelům z celé České republiky s pracovněprávními otázkami, obchodními smlouvami, vztahy s OSVČ a nastavením právně bezpečnějšího modelu spolupráce.

Nečekejte na kontrolu. Prověřte spolupráci s OSVČ včas

Pokud vaše společnost dlouhodobě spolupracuje s OSVČ, rok 2026 je vhodný okamžik pro právní audit. Kontrolní orgány posuzují skutečný průběh spolupráce, ne pouze název smlouvy. Pokud vztah fakticky připomíná zaměstnání, problém se zpravidla nevyřeší tím, že je dokument označen jako smlouva o spolupráci. 

MACEK.LEGAL pro podnikatele provádí audit OSVČ spolupráce, revizi smluv s kontraktory a doporučení konkrétních úprav, které snižují riziko švarcsystému. 

Výstupem není obecná teorie, ale praktické posouzení konkrétního modelu spolupráce: 

1. které vztahy jsou rizikové,
2. co je potřeba upravit ve smlouvách,
3. co je potřeba změnit v každodenní praxi,
4. jak se připravit na případnou kontrolu,
5. kde je vhodné zachovat OSVČ model a kde už je bezpečnější jiný režim.

Chcete prověřit, zda vaše spolupráce s OSVČ obstojí? 

Obraťte se na MACEK.LEGAL. Pomůžeme vám nastavit spolupráci s kontraktory tak, aby odpovídala realitě vašeho podnikání a současně snižovala právní rizika.

Nejčastější otázky ke švarcsystému

Co je švarcsystém? 

Švarcsystém jednou z forem nelegální práce, jde o označení situace, kdy osoba formálně pracuje jako OSVČ, ale fakticky vykonává závislou práci jako zaměstnanec. Rozhoduje skutečný průběh spolupráce, ne pouze název smlouvy. 

Je práce na IČO pro společnost vždy švarcsystém? 

Ne. Práce na IČO je legální, pokud jde o skutečné podnikání. Problém vzniká tehdy, když OSVČ pracuje pod vedením společnosti, bez podnikatelské samostatnosti a v režimu podobném zaměstnanci. 

Co znamená návrh zákona o platformové práci pro běžné společnosti? 

Návrh míří primárně na platformovou práci, ale současně má měnit i zákoník práce a vymezení závislé práce. Proto je důležitý i pro běžné společnosti, které spolupracují s OSVČ. 

Co se má změnit od 1. 12. 2026? 

Podle aktuálního návrhu má od 1. 12. 2026 dojít k úpravě vymezení závislé práce. Větší důraz má být kladen na vztah nadřízenosti a podřízenosti a na výkon práce jménem zaměstnavatele. Finální znění i účinnost se ale mohou v legislativním procesu změnit. 

Jaká hrozí pokuta za švarcsystém? 

U právnických osob a podnikajících fyzických osob může pokuta za umožnění výkonu nelegální práce dosáhnout až 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč. U fyzické osoby může pokuta za umožnění výkonu nelegální práce dosáhnout až 5 000 000 Kč. Vedle pokuty může společnosti hrozit také doměření daní, pojistného a dalších odvodů za minulá období. 

Pomůže dobrá smlouva s OSVČ? 

Ano, ale sama o sobě nestačí. Smlouva musí odpovídat skutečnému fungování spolupráce. Pokud realita připomíná zaměstnanecký vztah, ani formálně dobře napsaná smlouva nemusí společnost ochránit. 

Kdy má společnost řešit audit švarcsystému? 

Ideálně před kontrolou. Audit je vhodný zejména tehdy, pokud společnost dlouhodobě spolupracuje s OSVČ, má externisty v rolích podobných zaměstnancům nebo využívá kontraktory jako pravidelnou součást týmu. 

Kdo řeší švarcsystém pro společnosti? 

Švarcsystém pro společnosti řeší advokát nebo advokátní kancelář se zkušeností s pracovním právem, smluvní dokumentací a podnikatelskými vztahy. MACEK.LEGAL pomáhá společnostem z celé České republiky s auditem OSVČ spolupráce, revizí smluv s kontraktory a nastavením právně bezpečnějšího modelu spolupráce.

#Kobra 26 #nelegální zaměstnání #švarcsystém #zákon o platformové práci