ŠVARCSYSTÉM V ROCE 2026: KAUZA ROHLÍK.CZ A NÁVRH ZÁKONA O PLATFORMOVÉ PRÁCI

Švarcsystém v roce 2026: co ukázaly kauzy Rohlík.cz a TechFides

Spolupráce s osobami samostatně výdělečně činnými není sama o sobě zakázaná. Problém vzniká tehdy, když člověk formálně vystupuje jako podnikatel, ale ve skutečnosti vykonává závislou práci mimo pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

V roce 2026 je toto téma důležité zejména kvůli rozsudkům Nejvyššího správního soudu týkajícím se kurýrů Rohlík.cz a programátorů společnosti TechFides Solutions. Stát současně zahájil koordinovanější kontroly nelegálního zaměstnávání a připravuje zákon o platformové práci.

Stručná odpověď

Práce na IČO sama o sobě švarcsystémem není. Rozhodující je skutečný způsob spolupráce.

Pokud OSVČ pracuje osobně, jménem firmy, podle jejích pokynů a ve vztahu faktické nadřízenosti a podřízenosti, může jít o závislou práci. Ta smí být podle zákoníku práce vykonávána pouze v pracovním poměru nebo na základě DPP či DPČ, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Nerozhoduje název smlouvy, vystavování faktur ani skutečnost, že si obě strany obchodní spolupráci dobrovolně zvolily. Kontrolní orgány a soudy hodnotí, jak vztah funguje v praxi.

Za umožnění výkonu nelegální práce hrozí právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokuta od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč. Sankce může postihnout také člověka, který nelegální práci vykonává.

Co je švarcsystém

Pojem švarcsystém není v zákoně samostatně definován. V praxi se jím typicky označuje situace, kdy je závislá práce zastřena obchodním vztahem s OSVČ.

Podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti je nelegální prací mimo jiné závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, pokud její výkon mimo takový vztah neumožňuje jiný právní předpis.

Švarcsystém proto nelze posuzovat pouze podle smlouvy. I precizně napsaná smlouva o poskytování služeb může být problémem, pokud se skutečná spolupráce podobá zaměstnání. Stejně tak není každá dlouhodobá nebo pravidelná spolupráce s OSVČ automaticky nezákonná.

Jaké znaky má závislá práce

Podle § 2 odst. 1 zákoníku práce je závislá práce vykonávána:

1. Ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.
2. Jménem zaměstnavatele.
3. Podle pokynů zaměstnavatele.
4. Osobně zaměstnancem.

Zákoník práce dále stanoví, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.

Judikatura rozlišuje mezi definičními znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 a podmínkami jejího výkonu podle § 2 odst. 2. Podmínky uvedené v druhém odstavci nejsou samostatnými definičními znaky, mohou však být důležitými vodítky při posouzení konkrétního vztahu.

Délka spolupráce není rozhodující

Zákon o zaměstnanosti výslovně uvádí, že pro posouzení nelegální práce není podstatná délka jejího výkonu. Ani krátkodobá práce proto není automaticky bez rizika.

Judikatura při hodnocení konkrétních případů pracuje také se soustavností výkonu práce. Nejde však o zákonem stanovenou minimální dobu, po kterou musí člověk pracovat, aby se jednalo o nelegální práci. Soustavnost je jednou z okolností, které mohou pomoci odlišit skutečný výkon práce od jednorázové výpomoci.

Neexistuje proto bezpečná hranice určitého počtu dnů, hodin nebo vystavených faktur.

Kdy může být spolupráce s OSVČ legální

Skutečný podnikatel zpravidla nabízí služby na trhu vlastním jménem, samostatně organizuje svoji činnost a nese podnikatelské riziko.

Ve prospěch skutečně obchodního vztahu mohou svědčit například tyto okolnosti:

1. Dodavatel samostatně rozhoduje, jak zakázku provede.
2. Může jednotlivé zakázky přijímat nebo odmítat.
3. Není začleněn do běžné řídicí struktury objednatele.
4. Odpovídá především za sjednaný výsledek.
5. Používá vlastní vybavení a nese vlastní náklady.
6. Může využít své zaměstnance nebo subdodavatele, pokud to povaha zakázky umožňuje.
7. Služby nabízí také jiným zákazníkům.
8. Sám řeší svoji zastupitelnost a organizaci práce.
9. Nese odpovědnost za vady, prodlení a další podnikatelská rizika.

Tento seznam není bezpečným návodem, jehož formální splnění automaticky vyloučí švarcsystém. Žádná jednotlivá okolnost sama o sobě zpravidla nerozhoduje.

Používání vlastního počítače, možnost pracovat z domova nebo smluvní právo nechat se zastoupit nepomůže, pokud tyto možnosti existují pouze na papíře a ve skutečnosti člověk funguje jako běžný zaměstnanec.

Které okolnosti zvyšují riziko švarcsystému

Riziko se zvyšuje zejména tehdy, když firma:

1. Přiděluje OSVČ každodenní pracovní úkoly.
2. Určuje, kdy musí být dodavatel k dispozici.
3. Průběžně kontroluje jeho práci způsobem typickým pro zaměstnance.
4. Začlení ho do interního týmu bez podstatného rozdílu oproti zaměstnancům.
5. Vyžaduje osobní výkon a sama řeší jeho náhradu při nemoci nebo jiné nepřítomnosti.
6. Poskytuje všechny pracovní prostředky a provozní zázemí.
7. Vystupuje vůči zákazníkům tak, že OSVČ jedná jejím jménem.
8. Uplatňuje vůči dodavateli interní kázeňská pravidla nebo sankce obdobné zaměstnaneckému řízení.
9. Fakticky neumožňuje odmítnutí práce.
10. Vytváří ekonomickou závislost spojenou s dalšími znaky podřízenosti.

Ani tyto okolnosti nelze hodnotit izolovaně. Hodinová odměna, používání systému pro evidenci práce, spolupráce s jediným zákazníkem nebo práce ve společném týmu mohou existovat také v legitimním obchodním vztahu.

Rozhodující je jejich celková kombinace a skutečné postavení obou stran.

Co ukázala kauza Rohlík.cz

Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 8. prosince 2025, č. j. 22 Ads 168/2025-51, zabýval spoluprací společnosti VELKÁ PECKA s.r.o., která provozuje Rohlík.cz, s osmi kurýry pracujícími jako OSVČ.

Soud potvrdil závěr, že posuzovaní kurýři vykonávali závislou práci mimo pracovněprávní vztah. Při hodnocení vycházel zejména z toho, že kurýři:

1. Vykonávali práci osobně a pravidelně.
2. Vystupovali vůči zákazníkům jménem společnosti.
3. Pracovali podle provozních pravidel a pokynů společnosti.
4. Využívali provozní zázemí a pracovní prostředky nastavené společností.
5. Nacházeli se vůči společnosti ve fakticky podřízeném postavení.

Možnost používat vlastní automobil nebo zajistit subdodavatele existovala podle zjištění v posuzovaných případech převážně formálně. Rozhodující bylo, jak kurýři pracovali ve skutečnosti.

Pokuta 2,5 milionu nebyla uložena pouze za švarcsystém

V souvislosti s tímto případem se často uvádí pokuta 2 500 000 Kč. Je však nutné dodat, že šlo o souhrnnou pokutu uloženou za více přestupků. Vedle umožnění nelegální práce osmi kurýrům zahrnovalo rozhodnutí také přestupky v oblasti bezpečnosti práce, pracovní doby a odměňování.

Společnost v řízení před Nejvyšším správním soudem napadala závěr o vině za umožnění nelegální práce, nikoliv výši uložené pokuty.

Rozsudek také nepředstavuje obecné rozhodnutí o všech kurýrech nebo digitálních platformách. Nejvyšší správní soud výslovně vycházel z konkrétního modelu společnosti, konkrétních kurýrů a zjištěného způsobu jejich práce.

Z rozsudku proto nelze dovozovat, že každý kurýr pracující na IČO musí být zaměstnancem. Stejně tak jej ale nelze odbýt tvrzením, že platformová nebo logistická práce může být automaticky poskytována jako podnikání.

Programátoři na IČO a případ TechFides

Druhým důležitým rozhodnutím je rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. března 2026, č. j. 7 Ads 52/2025-27, který se týkal společnosti TechFides Solutions s.r.o.

Oblastní inspektorát práce původně posuzoval práci tří programátorů a uložil společnosti pokutu 135 000 Kč. Odvolací orgán následně řízení ve vztahu k jednomu z programátorů zastavil a pokutu snížil na 80 000 Kč. Pravomocně posuzovaný závěr se tak týkal dvou programátorů.

Soud přihlédl zejména k tomu, že programátoři:

1. Se společností spolupracovali dlouhodobě a výlučně.
2. Pracovali na projektech společně se zaměstnanci společnosti.
3. Byli začleněni do interních týmů.
4. Dostávali úkoly, pokyny a termíny od projektových manažerů.
5. Evidovali odpracovaný čas v systému JIRA.
6. Vykonávali práci osobně.
7. Nemohli běžně odmítat přidělené úkoly.
8. V případě jejich výpadku zajišťovala náhradu společnost.

Nejvyšší správní soud zdůraznil, že hodinová sazba nebo vykazování práce v systému JIRA samy o sobě závislou práci neprokazují. Rozhodující byl souhrn všech zjištěných skutečností a skutečnost, že se postavení programátorů výrazně podobalo postavení zaměstnanců společnosti.

Autorská práva nejsou znakem švarcsystému

V případu se řešila také úprava práv k vytvořeným počítačovým programům. Nejvyšší správní soud připustil, že smluvní ujednání odpovídající § 58 odst. 7 autorského zákona nemůže samo o sobě dokazovat existenci závislé práce.

Ujednání o autorských právech, licenci nebo režimu počítačového programu vytvořeného na objednávku proto nelze automaticky považovat za znak švarcsystému.

Co z obou rozsudků vyplývá pro firmy

1. Rozhoduje skutečný provoz

Kontrola se nebude zabývat pouze rámcovou smlouvou. Důležité bude, kdo přiděluje úkoly, kdo určuje pracovní dobu, kdo kontroluje výsledky, kdo řeší zastupitelnost a jak OSVČ vystupuje vůči zákazníkům.

2. Formální svoboda nestačí

Smlouva může dodavateli umožňovat odmítat zakázky, používat vlastní vybavení nebo se nechat zastoupit. Pokud tyto možnosti ve skutečnosti nevyužívá nebo je ani reálně využít nemůže, jejich význam se podstatně snižuje.

3. Dobrovolnost nezhojí závislou práci

Ani souhlas obou stran s režimem OSVČ neumožňuje vykonávat závislou práci mimo pracovněprávní vztah. Ekonomická výhodnost nebo preference samotného dodavatele nejsou rozhodující.

4. Obor neposkytuje výjimku

Stejná pravidla se mohou uplatnit u kurýrů, programátorů, grafiků, marketingových specialistů, stavebních pracovníků, obchodních zástupců i dalších profesí.

Některé činnosti lze legitimně vykonávat jako zaměstnání i jako samostatné podnikání. Právě u těchto činností je nutné zvlášť pečlivě hodnotit skutečný způsob spolupráce.

5. Kontrolovat je potřeba také praxi manažerů

Riziko často nevznikne při podpisu smlouvy, ale postupně. Dodavatel začne docházet každý den, dostane pevnou pracovní dobu, firemního vedoucího a stejné povinnosti jako zaměstnanci.

Právní audit proto musí zahrnout nejen smlouvy, ale také rozhovory s lidmi, kteří OSVČ zadávají a kontrolují práci.

Kobra 26 a koordinovanější kontroly nelegální práce

Dne 18. března 2026 uzavřely Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra a několik dalších institucí memorandum označované jako Kobra 26.

Do spolupráce jsou zapojeny mimo jiné Finanční správa, Celní správa, Státní úřad inspekce práce, Česká správa sociálního zabezpečení a Policie České republiky.

Cílem je lepší sdílení informací, koordinace kontrol a využívání analytických dat pro výběr rizikových subjektů.

Kobra 26 není samostatnou akcí zaměřenou pouze na švarcsystém. Týká se širší oblasti nelegálního a zastřeného zaměstnávání. Přesto zvyšuje význam správného nastavení spolupráce s OSVČ.

Zjištění inspekce práce může vést také k zájmu dalších orgánů o daňové a odvodové posouzení vztahu. Takové důsledky však nejsou automatické. Jednotlivé orgány musí postupovat ve své působnosti a podle příslušných právních předpisů.

Jaké sankce za švarcsystém hrozí

Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která umožní výkon nelegální práce, lze podle zákona o zaměstnanosti uložit:

1. Pokutu od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč.
2. Zákaz činnosti až na dva roky.
3. Zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku.

Fyzické osobě, která nelegální práci vykonává, lze uložit pokutu až 100 000 Kč.

Vedle přestupkové sankce mohou následovat samostatná řízení týkající se daní, sociálního zabezpečení nebo zdravotního pojištění. Konkrétní důsledky vždy závisejí na právním a skutkovém posouzení daného případu.

Co může změnit zákon o platformové práci

Ministerstvo práce a sociálních věcí v březnu 2026 představilo návrh zákona o platformové práci. Návrh má reagovat na evropskou směrnici o práci prostřednictvím digitálních platforem.

K 26. červenci 2026 zákon nebyl schválen. Podle dostupného přehledu legislativního procesu byl návrh předložen 26. března 2026 a připomínkové řízení bylo ukončeno 27. dubna 2026.

Následující informace proto popisují návrh, nikoliv platné povinnosti.

Vyvratitelná domněnka pracovněprávního vztahu

Podle verze návrhu zveřejněné po ukončení připomínkového řízení by se u platformového pracovníka předpokládala existence základního pracovněprávního vztahu, pokud by zjištěné skutečnosti ukazovaly na naplnění znaků závislé práce.

Platforma nebo zprostředkovatel by mohli tuto domněnku vyvrátit prokázáním, že alespoň jeden ze zákonných znaků závislé práce naplněn není.

Navržená domněnka by se uplatňovala při příslušných správních, daňových a soudních řízeních a při kontrolách, s výjimkami uvedenými v návrhu.

Navržená změna definice závislé práce

Návrh současně počítá se změnou § 2 zákoníku práce. Podle verze ze dne 27. dubna 2026 by vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance blíže vymezovaly tyto okolnosti:

1. Zaměstnavatel organizuje práci.
2. Zaměstnavatel kontroluje výkon práce.
3. Zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele.
4. Zaměstnanec pracuje v určené pracovní době.

Osobní výkon práce by podle návrhu nadále zůstal součástí § 2 odst. 1 zákoníku práce.

Tato změna by nebyla významná pouze pro digitální platformy. Protože by se měnilo obecné ustanovení zákoníku práce, mohla by ovlivnit také posuzování jiných vztahů mezi firmami a OSVČ.

Transparentnost algoritmického řízení

Návrh dále upravuje informační povinnosti platforem, používání automatizovaných systémů, lidský dohled nad důležitými rozhodnutími a možnost jejich přezkumu.

V předložené verzi se počítá s převážnou účinností od 1. ledna 2027. Tento termín není jistý, protože návrh může být v dalším legislativním procesu změněn, odložen nebo nepřijat.

Před publikací nebo aktualizací článku je proto nutné stav návrhu znovu ověřit.

Jak prověřit spolupráci s OSVČ před kontrolou

Firma by si měla u každého významnějšího vztahu s OSVČ odpovědět zejména na tyto otázky:

1. Dodává OSVČ výsledek, nebo pouze svoji každodenní pracovní kapacitu?
2. Kdo určuje čas, místo a způsob práce?
3. Může dodavatel zakázku odmítnout?
4. Může se nechat zastoupit a děje se to také v praxi?
5. Kdo nese náklady a odpovědnost za provedení zakázky?
6. Pracuje OSVČ stejným způsobem jako zaměstnanci firmy?
7. Kdo přiděluje a kontroluje její úkoly?
8. Vystupuje dodavatel vlastním jménem, nebo jménem firmy?
9. Nabízí své služby také na trhu?
10. Odpovídá smlouva skutečnému fungování spolupráce?

Smyslem auditu není doplnit do smlouvy co nejvíce prohlášení o samostatnosti. Cílem je zjistit, zda skutečné fungování vztahu odpovídá obchodní spolupráci. Pokud ne, je potřeba změnit praxi, smluvní model nebo zvolit pracovněprávní vztah.

Časté dotazy

Je každá práce na IČO švarcsystém?

Ne. OSVČ může pro firmu legálně poskytovat služby. Nesmí však být pouze formálně označena za podnikatele, pokud ve skutečnosti vykonává závislou práci.

Chrání firmu živnostenské oprávnění a vystavené faktury?

Ne. Živnostenské oprávnění, faktury ani smlouva o poskytování služeb samy o sobě neprokazují, že jde o samostatné podnikání.

Je problém, když má OSVČ pouze jednoho klienta?

Samotná spolupráce s jedním klientem ještě neznamená švarcsystém. Ekonomická závislost může být důležitým ukazatelem podřízenosti, ale musí se hodnotit společně s ostatními okolnostmi.

Je hodinová odměna znakem švarcsystému?

Ne automaticky. Hodinové účtování se používá také mezi nezávislými podnikateli. Riziko vzniká především tehdy, když je hodinová odměna spojena s pevnou pracovní dobou, osobním výkonem, průběžnými pokyny a faktickým začleněním do firmy.

Pomůže krátkodobá smlouva?

Ne automaticky. Zákon výslovně stanoví, že délka výkonu práce není pro posouzení nelegální práce rozhodující.

Znamená rozsudek Rohlík.cz, že všichni kurýři musí být zaměstnanci?

Ne. Rozsudek se týkal osmi konkrétních kurýrů a konkrétního skutkového nastavení jejich práce. Každý model je nutné posoudit individuálně.

Je zákon o platformové práci už účinný?

Ne. K 26. červenci 2026 šlo stále o legislativní návrh po ukončení připomínkového řízení. Jeho konečné znění ani datum účinnosti zatím nelze považovat za jisté.

Může pokutu dostat také OSVČ?

Ano. Fyzické osobě vykonávající nelegální práci lze uložit pokutu až 100 000 Kč.

Prověřte spolupráci dříve, než ji začne řešit inspekce

MACEK.LEGAL pomáhá firmám prověřovat vztahy s externisty a osobami samostatně výdělečně činnými.

Při auditu nekontrolujeme pouze text smluv. Prověřujeme také skutečné zadávání práce, odpovědnost, zastupitelnost, začlenění dodavatelů do týmu, používání firemních systémů a další okolnosti, které mohou být při kontrole rozhodující.

Výstupem je konkrétní vyhodnocení rizik a doporučení, které vztahy ponechat, které upravit a kde je bezpečnější zvolit pracovní poměr, DPP nebo DPČ.

Chci prověřit spolupráci s OSVČ

Aktualizováno: 26. 7. 2026

#Kobra 26 #nelegální zaměstnání #švarcsystém #zákon o platformové práci