NADMĚRNÉ TEPLOTY NA PRACOVIŠTI

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zavádí v ustanovení § 102 odst. 1 základní povinnost pro všechny zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům, mezi která se řadí i riziko vysokých teplot na pracovišti. Zákoník práce dále v ustanovení § 104 odst. 3 stanovuje povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje, pokud jsou na pracovišti nevyhovující mikroklimatické podmínky. Tuto povinnost dále rozvádí podzákonný právní předpis, kterým je nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Toto nařízení vlády upravuje požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Mezi rizikové faktory mikroklimatických podmínek řadí také tzv. zátěž teplem a stanovuje, jaké povinnosti musí zaměstnavatel splnit v případě nadměrného horka na pracovišti.

Stanovená teplota pro kancelářskou administrativní práci, která je vykonávána vsedě s minimální pohybovou aktivitou (třída I podle nařízení vlády), je minimálně 20, maximálně 27 °C, pro práci vykonávanou převážně vsedě spojenou s lehkou manuální prací rukou, jako je například pokladní (třída IIa nařízení vlády), je pak stanovená teplota 18 – 26 °C. S fyzicky náročnější prací se nařízená teplota snižuje a pro fyzicky nejnáročnější práci je stanovená teplota 10 – 20 °C.

Na klimatizovaných pracovištích třídy I jsou stanoveny limity pro nastavení teploty klimatizace na 22 – 24,5 °C, na pracovištích třídy II a pak na 20 – 23 °C. Zaměstnavatel také musí dodržovat rozdíl vnějších a vnitřních teplot, který by neměl překročit 5 – 6 °C.

Při překročení horního limitu teploty na pracovišti se situace považuje jako zátěž teplem. Povinnost poskytovat ochranné nápoje ale vzniká až při dosažení teploty 31 °C v případě prací třídy I. V takovém případě je zaměstnavatel povinen poskytnout ochranný nápoj v množství 0,9 litru. Pokud bude u práce třídy I naměřená teplota například 33 °C, zvyšuje se množství ochranného nápoje na 1,7 litru. Množství ochranného nápoje se počítá vždy pro celou osmihodinovou směnu.

Ochranný nápoj má zaměstnancům doplnit tekutiny a minerální látky ztracené při práci potem a dýcháním. V případě práce třídy I se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné požadavky, může jí být i pitná voda z kohoutku. Ochranný nápoj nemusí být pouze voda, může se jednat o zdravotně nezávadný nápoj, který obsahuje maximálně 6,5 hmotnostních procent cukru, může navíc obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento.

Při stanovení konkrétních nároků zaměstnanců při práci v nadměrném horku je potřeba rozlišovat jednotlivá zaměstnání, především podle fyzické zátěže. Čím je práce fyzicky náročnější, tím vyšší nároky zaměstnancům nařízení přiznává. Nařízení vlády však stanovuje pouze minimální požadavky a zaměstnavatelé mnohdy při extrémních teplotách na pracovištích poskytují zaměstnancům další úlevy, například zkracují pracovní dobu.

Pokud teplota na pracovišti překročí extrémní hodnotu 36 °C, musí zaměstnavatel uplatnit režim střídání práce a poskytnout navíc bezpečnostní přestávky. Doby přestávek se pak vypočítávají podle speciálních vzorců pro jednotlivé práce podle nařízení vlády.